HISTORIE  DOLNÍHO  MLÝNA  VE  VELKÉ  BÍTEŠI  (JANOVICE  ČP. 55) do 19. století 

vypsal Jan Zduba v roce 2012

V nejstarší městské knize je při popisu hranic Velké Bíteše zmíněn v roce 1414 „myl genant Ungarin“, tedy mlýn zvaný Uherka. Mezi Velkou Bíteší a Křovím již tehdy stály tyto mlýny: Přední, Prostřední, Dolní, Kamenný, Křovský. Právě Dolní mlýn měl nejpozději od 16. století technickou zvláštnost, a tím byly dva náhony z potoků Bítýška a Bílého (Radostínského) ještě nad jejich soutokem, takže voda tekla na mlýn proti sobě. Tím měl mlýn zajištěnu větší sílu náhonu ze dvou zdrojů. Oproti dolněji položeným mlýnům měl pak tu výhodu, že se nacházel blíže městu.

Roku 1571 prodal tento mlýn městu Velké Bíteši zdejší měšťan Zikmund Hubka, podle kterého se mlýnu následně říkalo Hubkovský (doloženo nejdříve r. 1607).[1] Paralelní pojmenování Dolní je doloženo asi nejdříve k roku 1622. Ve vlastnictví města se mlýn udržel 176 let. Pro tuto dobu vydávají svědectví o mlýně dochované obecní účty.[2]

1574: Mlynářem byl jakýsi Jelen, mlýn byl „vejmelný“, měl pilu, sad u mlýna a nepochybně polnosti v okolí. Obec měla ze mlýna za tento rok čistý příjem asi 20 zlatých; ovšem od tohoto výnosu bylo nutno odečíst 50 zlatých za vydaný vejrunk (splátku) za koupený mlýn. Tyty vejrunky měly být vypláceny do stanovené výše každý rok při sv. Janu Křtiteli (24. června).

1576: Na chlívy bylo vyvázáno 720 došků.

1607: Ve mlýně proběhly velké opravy. Byla pořízena nová pila za tři zlaté, kámen běhoun za 12 zlatých, udělány dvě vodní kola, pořízeny dva ocelované oškrdy, ocelové vřeteno s nárožem, 3500 šindele. Byl zaplacen ještě šacunk při sv. Mikuláši 15 grošů a při vánocích 7 1/2 grošů a ještě ze šesti kol jeden zlatý 15 grošů.

1622: Jakýsi Ital (Vlach) spravoval zeď v lednici, byla zavežena strž u rybníčka při mlýně, pořízeno plátno na pytle, hřebíky a skoble. Výdaje dosáhly částky přes devět zlatých. Lze předpokládat, že obecní výnos byl vyšší než dvacet zlatých, když příjem z obou mlýnů (Dolního a Prostředního) byl vyčíslen na 66 zlatých.

1627: Mlynářem byl jakýsi Jíra (Mlynář), který platil 50 zlatých nájmu ročně a k tomu měl dodat stanovené množství mouky a krup, a ještě nařezat 30 klád. A tak obec od mlynáře přijala celkem 51 zlatých. Obecní výdaje dosáhly pouze necelé čtyři zlaté vynaložené víceméně jen na drobnosti. Přitom bylo poznamenáno, co bylo zapotřebí do mlýna pořídit (voškrdy dva, pemrlice, měřice, mejtník, čtvrť, násejpka, palice, sochor železný, kleště velký).

1636: Příjem ze mlýna byl 35 zlatých.

1639: Byla opravována pila. Výnos ze mlýna dosáhl 47 zlatých 30 krejcarů (příjem – roční plat 58 zl. 20 kr., vydání 10 zl. 50 kr.).

1640: Byl pořízen mlýnský kámen za 10 zl. 15 kr. („za kámen mlejnský na místě za Brandejsem dáno 5 zl. 30 kr., formanu pro něj jedoucí 4 zl. 15 kr., mejta z něho Jeho Milosti hraběti 30 kr.“). Výnos ze mlýna dosáhl 47 zlatých 57 krejcarů. Roční plat zůstal stejný (58 zl. 20 kr.), obecní náklady také (10 zl. 23 kr.).

1644: Byly vyprazdňovány náhony („pěti osobám nádením, kteří struhy vody tekoucí ke mlejnu vyprazdňovaly a stav zavážely po 6 dní po 7 krejcarech, 4 osobám a pátý osobě za 5 dní dáno 3 zlaté 23 krejcarů“). Výnos ze mlýna dosáhl 31 zl. 46 kr. (příjem 37 zl. 20 kr., vydání 5 zl. 34 kr.).

1647: Bylo pořízeno nové kolo k stúpám, položena podlaha a zhotoveny dveře, též broušena pila. Výnos ze mlýna dosáhl 17 zl. (příjem 26 zl. 10 kr., vydání 9 zl. 10 kr.).

1650: Byl pořízen mlýnský kámen („za nový kámen i s vykroužením dáno 13 zlatých“). Výnos ze mlýna byl téměř pět zlatých (příjem 20 zl., vydání 15 zl. 2 kr.).

1651: Nájemníci: Bartoň Sysel zaplatil za prvního čtvrt roku 8 zl. 17 kr., poté jej vystřídal Václav Šafránek (za ¾ roku zaplatil nájem 10 zl.). Byly pořízeny dva mlýnské kameny za 30 zl., opraveny struhy (náhony), jako každý rok řezány klády. Tentokrát obec doplatila na mlýn 16 zl. 2 ½ kr. (příjem nájmu 18 zl. 17 kr., vydání 34 zl. 19 ½ kr.).

1655: Martin Hůla z městečka Krásna zboural a znovu vystavěl zeď u mlýna (obec s ním tuto práci sjednala na 54 zl. 44 kr.), tato byla obílena vápnem, uplatnili se zde i kovář, tesaři a tovaryši. Byly opraveny struhy a pila. Obec tohoto roku doplatila na mlýn 32 zl. 35 kr. (příjem 23 zl. 20 kr., vydání 55 zl. 55 kr.).

1658: Byl pořízen nový mlýnský kámen za 12 zl., koupen dub na štok k stúpám, spravována pila, pět nádeníků čistilo struhy. Výnos ze mlýna dosáhl 10 zl. 34 kr. (příjem 24 zl., vydání 13 zl. 26 kr.).

1661: Příjem nájmu byl 20 zlatých.

1662: Příjem nájmu byl opět 20 zl. a výdaje žádné. Obec vydala jen „od napravení cesty v lesi u Dolního mlejna“ nádeníkům 12 kr.

1667: Mlynář Jakub Kožnar. Obec mu zaplatila za řezání klád z předcházejícího roku 11 zl. 15 kr., kovář Havel Kučera tu měl práci (asi na pile) za 25 kr., byly vyprazdňovány struhy. Výnos ze mlýna dosáhl 4 zl. 56 kr. (roční nájem 20 zl., vydání 15 zl. 4 kr.).

1672: V tomto roce se nájemníci prostřídali. Prvního půl roku zde ještě setrvával Martin Dlabal, v druhém půl roce Jan Svoboda („dne 20. junii od Martina Dlabala půlročního platu přijato 10 zl.; dne 20. novembris Jan Svoboda, dostanouce se po Dlabalovi na mlejn, majíce špatnější mlení, uleveno mu 1 zl., na posledního půl roku přijato 9 zl.“). Kvůli Dlabalovi město odeslalo 19. června psaní na Tavíkovice. Mezitím byl pořízen kámen Jaborník za 15 zl., tisíc šindele z Heřmanova, pět liber hovězího loje k mazání pily, kovář vysekal a napasoval pilu, svařil na ní kramli a vysekal pilník, počátkem dubna pět nádeníků podvakráte vyhazovalo radostínské struhy. Obec nakonec na mlýn doplatila 1 zl. 32 kr. (příjem z pronájmu 19 zl., vydání 20 zl. 32 kr. 3 d.).

Za mlynáře nájemníka jménem Jan Soukop:

1673: Pořízeny byly 4 libry železa k spravení pepřice, pět vědruňků ocele k zostření vřetene, 6 liber loje k namazání pily, dva nárožníky do rámu k pile, Soukop vykroužil jeden mlýnský kámen a nový lub ke kamenu. Výnos obce dosáhl 5 zl. 27 kr. (příjem z nájmu 20 zl., výdaje 14 zl. 33 kr.). V tomto roce byl městem pořízen soupis obecního inventáře. Bylo zde zaznamenáno následující: „jeden stůl, lavice po světnici kolem stolice dlouhá jedna, krb co se svítí, police pro nádobí jedna, okna dvě sklenný na dřevo a dvě z prken, pila se všemi nástroji k ní, jeden kraml starý, dva nový kramle, kramlice malá jedna, pilník co pilu brousí, kámen běhoun a při něm dvě zděře i s spodkem, kámen nový běhoun, u mlejna na řídeli čtyry zděře a dva čepy, při něm truhle moučnice, ustup na řídeli tři zděři a dva čepy, truhle dvě co se mouka mísívá, na komoře jeden čep a zděř jedna a druhý kus, jedna měřice, pytlík jeden, čtvrť jedna, mejtník jeden, násypka jedna, sochor železný, na jednom kruhu u mlejna dvě zděře, vřeteno jedno i s pánvicí, pepřice jedna, nahoře koš starý jeden a truhlík, dveře s panty dvoje a ostatek bez pantů, u zanášky dveře o jednom pantě, na komoře rám na okno a koleček v něm pět, item kleště co se kámen vyzdvihuje i jinší nový věci daly se tam dělati“.

1674: Byl pořízen šindel z Dobré Vody a Heřmanova celkem 9700 a 9000 šindelních hřebíků z Křižanova, nový stihlík k pile a nová hřídel k stúpám. Obec doplatila na mlýn 16 zl. 22 kr. (příjem z pronájmu 18 zl., výdaje 34 zl. 22 kr.).

1676: V tomto roce spravovala mlýn vdova po Janu Soukopovi. Náklady souvisely převážně s provozem pily. Pořízeno bylo 3 1/2 libry loje k maštění pily, nový pilník k broušení pily, zřezáno bylo 45 klád habrů a buků, zhotoveny dva sloupky u kolečka „co se pila podává“, kovář svařil obruč na kámen běhoun, spravil podvakrát podáváček, vysekal prsení a broušení pily podvakrát, spravil stihlíka. Výnos obce dosáhl 12 zl. 19 kr. (příjem pronájmu 18 zl., výdaje 5 zl. 41 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Jakub Zlomek (v r. 1679 zmíněn i jako Střeštík):

1677: Jakub Zlomek přišel na mlýn na jaře 1677 („od Jakuba Zlomka za tři čtvrti léta, poněvadž mlejn jednoho čtvrt léta po zběhnutí předešlého mlynáře pustý byl, ze mlejna Hubkovskýho jinak Dolního pronájmu přijato 15 zl.“). S tím souvisí položka v účtech datovaná k 16. lednu 1677: „sousedům a podruhům, kteří v Dolním mlejně vartovali, zběhnouc odtud mlynář pryč, na chléb dáno 7 kr.“. Byl upravována a udržována pila (zhotovení oškrdu a pemeřice, dvou nových zdrží z 10 ½ liber železa, hřídele k pile, svaření háku k pile k čemuž kovář přidal 5 ½ liber železa, zděře na stihlík, žejblík a jeden čep k ohnici při pile, 2 ½ kopy hřebíků laťových, svaření čepu do hřídele a kraml, pořízen loj a svíčky a mýdlo k maštění pily, pořízeno 4000 šindele a 4500 šindelního hřebíku nad pilu kdy mlynář vybil 3500 hřebíků, pořízeny dvě nová okna, kováři Havel Kučera a Martin Svoboda vysekali a napasovali pilu, svařili hák a kliku u pily, spravili a vypilovali zubíře při pile), udělán byl roubený stávek mezi Prostředním a Dolním mlýnem a srážka na vantroku k pile. Na jaře šest nádeníků zadělávalo strže a vyprázdňovalo struhy v Radostínech od vrchu až k Dolnímu mlýnu po dva dny, na podzim deset nádeníků opět prohazovalo a čistilo struhy od stávku až k Dolnímu mlýnu. Obec doplatila na mlýn 12 zl. 38 kr. (příjem 15 zl., vydání 27 zl. 38 kr.).

1678: Byla pořízena nová pila na Pernštejně k řezání prken (5 zl. 15 kr.). Kvůli tomu kovář nakládal a utínal starou pilu a navařoval novou, udělal novou zděř na hřídel u pily, svařil kličku a zarážku a škoble u pily, udělal dvě velké škoble na stáhnutí vozu pily, druhý kovář zhotovil dvě škoble a dva nárožníky k pile, svařil kramle a kremlice a také pant u okenice na vantrocích, a ještě dvě kramlice a jednu obruč na hřídel. Ještě bylo zhotoveno deset koleček do vozu na pile a kolečko co pilou točí na vodě. Mlynář spravil stavidla a rám u pily. Na provoz pily bylo pořízeno šest funtů loje k maštění, přičemž mlynář pořezal 143 jedlových a borových i smrkových klád. V dubnu zdejší zedník Jiřík Vlk vyklenul a spravil mostek a kde co zapotřebí bylo u Dolního mlejna (1 zl.). Město doplatilo na mlýn 1 zl. 16 kr. (příjem pronájmu 21 zl., výdaje 22 zl. 16 kr.).

1679: Náklady souvisely s provozem pily (mlynář udělal nový štok co kláda ležeti má, kovář udělal a spravil podruhý jednu kramlici, petlici a kroužek, též závlačku a svařil dva kramle, bylo pořízeno šest funtů loje k maštění pily, boučí a habří ze Zálesné Zhoře). Výnos města ze mlýna činil 9zl. 59 kr. (příjem z pronájmu 21 zl., výdaje 11 zl. 1 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Bartoloměj Chudomel:

1680: Do léta byl na mlýně ještě Jakub Zlomek (nájmu zaplatil 11 zl. 54 kr.), posledních 18 týdnů před sv. Kateřinou (25. listopadu) již Bartoloměj Chudomel (platil nájem za 18 týdnů po 24 kr., což činí 7 zl. 12 kr.). Za působení Zlomka souvisely výdaje s pořízením mlýnského kamene (starý spodek), maštěním pily, přičemž počátkem dubna mu dva obecní poddaní (Ondra Kubíček a Kašpar Kukla) pamáhali řezat prkna na pile „jsouc mlynář nemocen“. Chudomel pak položil dolní půdy a remlíky ve mlýnici, udělal nové kolo k stúpám, nový štok přední co kláda leží na pile, nový lub a korčák, nové dveře ve světnici. V březnu deset nádeníků čistilo radostínské struhy. Obecní výnos byl 43 kr. (příjem z pronájmu 19 zl. 6 kr., výdaje 18 zl. 23 kr.).

1681: V zimě sklenář z Jasenice udělal nové okno, na jaře tři mlynáři vytesali a zhotovili vantroky a co zapotřebí bylo při těchž co voda běží na pilu (6 zl.), dále dolní mlynář udělal různé tesařské práce k pile (6 zl.), nové velké vodní kolo (2 zl.), kovář Havel Kučera upravoval pilu (např. vysekal zuby). Obec doplatila na mlýn 3zl. 47 kr. (příjem pronájmu 23 zl., výdaje 26 zl. 47 kr.).

1682: Nejprve byly pořízeny dvě okna (22 kr.) a mlynářský kámen spodek (1 zl.) a nádeníci proházeli struhy. V březnu byla na Pernštejně od kováře pořízena nová pila (6 zl.), pro kterou šel zdejší kovář s jedním pomocníkem. K broušení pily byl v Brně pořízen nový pilník (30 kr.). Kovář Havel Kučera svařil podvakráte kramle, kremlice a petlice při pile, svařil a naprsil starou pilu, nasekal starý pilník, utínal novou pilu a prorazil jiné díry a šejbl (32 kr.). Pořízena byla ještě lipová kladka na rám (18 kr.). Obec doplatila na mlýn i přes navýšení nájmu 1 zl. 35 kr. (příjem pronájmu 24 zl., výdaje 25 zl. 35 kr.).

1683: Mlynář udělal nové vantroky, nadeří, okřídly, žlábek co voda na mlejn a na stúpy běží, vůz, rám, remlík od předělávání mlejna, z hlavy a polštáře, od stavu mezi Prostředním a Dolním mlejnem 7 zl. 15 kr., „za starý spodek kámen v Náměšti dáno 2 zl.“, kovář Havel Kučera zhotovil (na pilu) půl kopy laťových hřebíků do kolečka na vodu, dva páry pantů na sklopec k vantroku, svařil vřeteno a dva kramle (30 kr.), pila byla maštěna 2 libry loje (8 kr.) a „za svíčky do mlejna, aby v noci klády řezal, dáno 2 kr.). A tak mlynář zřezal 131 jedlových a borových klád po 5 kr. (10 zl. 55 kr.). Počátkem září bylo „nádeníkům od zadělávání a vyprazdňování struh obecních u mlejnův podvakráte dáno piva za 1 zl. 10 kr. Město mělo výnos 2 zl. 58 kr. (příjem pronájmu 24 zl. 15 kr., výdaje 21 zl. 17 kr.).

1684: Byla opravována pila, koupen lůj a mýdlo k maštění pily, uděláno nové palečné kolo (2 zl.), a také „spravení podlahy anebo zanášky, všelikých vazeb“. Výnos města byl 7 zl. 4 kr. (příjem pronájmu 24 zl. + za mouku režnou na žence 24 kr., výdaje 17 zl. 20 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Jakub Zlomek:

1685: Kovář z Holubí Zhoře spravil prsení a vysekal všechny nové zuby při pile na prkna (1 zl. 36 kr.), pořízeno bylo 1 ½ libry loje k namaštění pily (10 kr.). Jiný kovář svařil vřetena a zděře do kamene, kramlice a kramly, zděře na hřídel (15 kr.). Tři mlynáři otesali dříví a vyroubili čtyři strže v struhách radostínských co voda na Dolní mlejn técti má (1 zl.), čtrnáct nádeníků spravoval a vyházelo ty struhy za dva dny (1 zl. 59 kr.). A Jakubovi Zlomkovi „poráží se jemu, poněvadž téměř celou zimu pro nedostatek vody mleti nemohl“ 2 zl. 2 kr. 3d. Výnos obce dosáhl 10 zl. 52 1/2 kr. (příjem pronájmu 24 zl., výdaje 13 zl. 7 kr. 3 d.).

1686: Václav Kolář z Tasova vysekal pilu k řezání prken (10 kr.) a dodal pilu novou (3 zl. 45 kr.). Na maštění pily bylo pořízeno pět liber loje (35 kr.). Sklenář z Jasenice dodal tři nová okna (1 zl.). V září Zlomek zřezal 1 ½ kopy jedlových a osikových klád, udělal nový lub u kamene. Kovář Martin Kotoul udělal a svařil zděře do kamene, kramle a kremlice (7 kr.), načež „opět starýmu Šmídovi ze Zhoře od udělání nový pily dáno 2 zl. 15 kr. V červenci „mlynářům od spravení strží k Dolnímu mlejnu a od podpření světnice aby nespadla i s krovem při temž mlejně dáno 30 kr.“ Obecní výnos činil 10 zl. 1 1/2 kr. (příjem pronájmu 26 zl. 45 kr., výdaje 16 zl. 43 kr. 3 d.).

1687: Pila se řešila ještě v tomto roce. V únoru dva kováři ze Křoví spravili pilu na řezání prken (1 zl. 38 kr.), v březnu bylo vydáno kovářům v Holubí Zhoři za novou pilu 4 zl. 30 kr. a „s mlynářem ořechovským, který dví strojní pilu dělati měl, utraceno 24 kr.“, přičemž „za novou pilu v Ořechovým“ bylo dáno 6 zl. Udělány byly dva štoky a ohníček u pily, hlavy k stúpám, zapobíjena střecha nad pilou. Řezány byly jedlové a borové klády. V dubnu „sousedům zdejším od spravování struh v Radostínech po dvakráte na chléb a na pivo“ bylo vydáno 20 kr. V říjnu byl pořízen „nový kámen spodek novoveský“ za 6 zl. 15 kr. Výdaje byly tento rok vyšší než-li příjmy, a to 32 zl. 1 kr.

1688: Pila byla opravována a pořízeny 4 libry loje k jejímu maštění. Bylo pořízeno 60 laťových hřebíků do vodního kola, přičemž byly zhotovena dvě vodní kola ke mlýnu a stúpám (4 zl. 40 kr.). V Kadolci bylo od Kopečného pořízeno 1600 šindele (1 zl. 37 kr.) a půl tisíce šindelních hřebíků (24 kr.). Mlynáři zhotovili dva borové žleby a střechu zapobíjeli (2 zl. 20 kr.). Obecní výnos činil 9 zl. 57 kr. (příjem pronájmu 28 zl., výdaje 18 zl. 3kr.).

1690: V březnu postihl město velký požár, a tak obec musela investovat především do výstavby pivovaru a radnice. Přesto byla v dubnu pořízena nová pila na Pernštejně k řezání prken (7 zl.). Mlynář dále vykroužil kámen (2 zl.) a udělal obrubu pod spodek kamene (15 kr.), dvě příčnice u mlýna pod polici (15 kr.), nový rám, ohnici a dva štoky k pile (45 kr.). Kovář zhotovil novou pepřici (45 kr.). Město mělo výnos 8 zl. 48 kr. (příjem pronájmu 28 zl., výdaje 19 zl. 12 kr.).

1691: V tomto roce byl přechodně mlynářem Jan Dobek. V únoru byl pořízen nový pilník k broušení pily (30 kr.), 4 libry železa na oškrd a pepřici (14 kr.), v květnu tři mlynáři podepřeli žleb (15 kr.), v listopadu byl zhotoven nový komínek (27 kr.). Mlynář zřezal 157 jedlových a borových klád a spotřeboval půl druhé libry loje k maštění pily (9 kr.). Výnos města činil 10 zl. 54 kr. (příjem pronájmu 28 zl., výdaje 17 zl. 6 kr.).

1692: Jakub Zlomek se vrátil a zřezal 140 jedlových a borových klád (po 5 kr., tj. 11 zl. 40 kr.).  Za loj k maštění pily bylo vydáno 30 kr. V dubnu kovář Havel Kratochvíle udělal nový zubíř a 40 laťových hřebíků k pile na prkna (1 zl.). Ještě byly vyhazovány radostínské struhy  (48 kr.). Obecní výnos činil 13 zl. 50 kr. (příjem pronájmu od Jakuba Zlomka 28 zl., výdaje 14 zl. 10 kr.).

1693: Šindelář Václav Kratochvíle zhotovil 11000 šindele v obecním lese Seči (po 48 kr., tj. 8 zl. 48 kr.). Pořízeno bylo 7500 šindelního hřebíku novýho k tomu starému (po 48 kr., tj. 6 zl.)). Tomáš Spružina, Tomáš Merta a Jakub Zlomek vystavěli a pobili novou střechu o dvou krovech a nový žleb na mlýně (20 zl.). Zlomek pak zřezal 60 borových klád (po 3 kr., tj. 3 zl.) a 180 jedlových a lipových a borových větších (po 5 kr., tj. 15 zl.). Podílel se i na stavbě městského špitálu, přičemž mu bylo z nájmu odečteno „od všelikého díla za loj a za odkorky ke špitáli 57 kr.“. Za zhotovení nové moučnice bylo dáno 1 zl. 10 kr. Město doplatilo na mlýn 26 zl. 4 kr. („od Jakuba Zlomka za ten celý rok pronájmu přijato i za míru mouky žitný 31 zl.“, výdaje 57 zl. 4 kr.).

1694: V dubnu byl pořízen v Brně nový pilník (24 kr.), v květnu nová pila k řezání prken (5 zl. 30 kr.). Pořízen byl též nový měch a kolečka při pily (2 zl. 30 kr.). Zlomek zřezání 174 klád (po 5 kr., tj. 14 zl. 30 kr.). Výnos obce ze mlýna byl 7 zl. 6 kr. (příjem pronájmu 30 zl., výdaje 22 zl. 54 kr.).

1695: V září byl pořízen od mlynáře pod Tasovem Jiříka Habřiny nový mlýnský kámen raškovec (15 zl. 13 kr.). Vykroužil jej Tomáš Spružina (2 zl.) a udělal nové vodní kolo (2 zl.). Zlomek zřezal 150 jedlových a borových klád (12 zl.) a též boučí a habří. Výdaje tentokrát překročily výnosy o 2 zl. 16 kr. (příjem pronájmu 30 zl., výdaje 32 zl. 16 kr.).

1696: Od tohoto roku byl nájem výrazněji zvýšen (z 30 zl. na 36 zl.). V červenci zedník Matěj z Naloučan ustavil podzednici a opravil pilíře pod pilou (5 zl. 49 kr.). V Maršově bylo pořízeno osum mír vápna (po 10 kr. a formanovi za chléb 3 kr., tj. 1 zl. 23 kr.). Koncem července tesař Vít podtáhl podzednice a spravil co zapotřebí bylo a vybil 3000 šindele při týž pily (5 zl. 15 kr.). Zmíněné šindele udělali bohdalovští šindeláři po 50kr. za tisícovku (2 zl. 30 kr.) a za 2000 šindelního hřebíku po 54 kr. bylo vydáno 1 zl. 48 kr. Zlomek zhotovil nový štok a ohnici při pile (24 kr.) a zřezání 110 klád (po 5 kr., tj. 9 zl. 10 kr.). Byla pořízena nová pila k řezání prken (6 zl.). Výnos města činil 3 zl. 35 kr. (příjem pronájmu 36 zl., výdaje 32 zl. 25 kr.).

1697: Jakub Zlomek byl na mlýně prvního čtvrt roku (nájem 7 zl. 30 kr.) a další tři čtvrti roku Šimon Spružina (nájem 22 zl. 30 kr.). V Třebíči byl pořízen nový pilník k broušení pily (27 kr.), v březnu byly zhotoveny dvě okna (na olovo dáno 12 kr.), v červenci Spružina udělal žlábek (21 kr.), štok k pile (15 kr.), novou hřídel k stúpám (48 kr.). Dále zřezal 183 klád (po 5 kr., tj. 15 zl. 15 kr.) a pořízeny byly 3 libry loje k mazání pily (24 kr.). Sousedé zdejší vyhazovali struhy radostínské k Dolnímu mlejnu polovic (46 kr.). Obecní výnos dosáhl 11 zl. 32 kr. (příjem pronájmu 30 zl., náklady 18 zl. 28 kr.).

1698: Jakub Zlomek platil nájem za celý rok. V únoru byl pořízen nový kámen běhoun (12 zl.). V dubnu bylo pořízeno 10 1/2 liber železa na zubíř při pily (42 kr.), v květnu nová pila k řezání prken od kováře ve Žďárci (7 zl.). V červnu zedník Martin z Bystřice vystavěl zeď vůkol nové v lednici a opravil kde zapotřebí bylo (8 zl. 10 kr.), k tomu bylo třeba devět mír vápna (po 11 kr., tj. 1 zl. 39 kr.). Zedníkovi podávali Samuel Kousal a Vojta Zlomek (30 kr.). Jakub Zlomek udělal dvě truhly pro mouku, dveře a podlahu ve mlýnici, hlavu a remlík v lednici (2 zl. 30 kr.) a vykonal všeliké dílo při pily (1 zl. 30 kr.), vykroužil kámen (1 zl. 45 kr.), zhotovil nové vodní kolo (2 zl.). Jakub Kousal udělal nové pytlování anebo odrážky při mlejně (30 kr.). Zlomek zřezal 200 klád (po 3 kr.). Město doplatilo na mlýn 4 zl. 20 kr. 3 d. (příjem pronájmu 40 zl. + „od Jakuba Kousala na místě bratra jeho Jana, ujmouc tenž mlejn v pronájem, avšak v kontraktu nedostál, přijato 5 zl.“, výdaje 49 zl. 20 kr. 3 d.).

1699: V září bylo pořízeno 8 1/4 libry železa na vřeteno (39 kr.). Zhotoveny byly dva štichpanty, stihlík, zadní štok, dvě příčky (1 zl.). Pořízen byl nový pilník (30. kr.). Mlynář pod Křovím Pavel zřezal 60 klád na latě (4 kr.), Jakub Zlomek 212 jedlových a borových klád a sedum dubových (9 zl. 36 kr.). Za loj bylo vydáno 30 kr. Výnos obce ze mlýna dosáhl 23 zl. 15 kr. (od Jakuba Zlomka pronájmu za celý rok z Dolního mlejna, avšak žleby nový, co se voda na pilu žene, s prostředním mlynářem k tomu platu udělati povinnen bude, přijato 40 zl.;  výdaje 16 zl. 45 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Tomáš Jonáš Oujezdský:

1700: Jakub Zlomek zaplatil nájem za 22 týdnů po 46 kr. (16 zl. 54 kr. + 1 1/2 čtvrti žita za 45 kr.), načež se s ním 28. dubna vyměnil Tomáš Jonáš, který za platil nájem za 30 týdnů též po 46 kr. (23 zl. 6 kr.). V březnu byla od kováře ve Žďárci pořízena nová pila k řezání prken (7 zl. 18 kr.). V létě bylo pořízeno 11 1/2 funtu železa na kramle a jinší potřeby k pile (51 kr. 3 d.), kovář zhotovil hřebíky a panty do měchu k pile (12 kr.). Pořízen byl nový pilník (37 kr.), nová moučnice (1 zl. 10 kr.), udělán nový měch (45 kr.) a vodní kolečko k pile (1 zl. 10 kr.). Oba mlynáři zřezali dohromady174 klád (po 3 kr., tj. 8 zl. 42 kr.) a za loj bylo vydáno 30 kr. Výnos ze mlýna městu činil 19 zl. 1 kr. 3 d. (příjem nájemného 40 zl. 45 kr., výdaje 21 zl. 43 kr. 3 d.).

1701: Pořízen byl nový mlynářský kámen běhoun (5 zl.). V květnu bylo koupeno půl čtvrta funtu železa k naložení háku při pile na prkna (15 kr. 3 d.) a půl kopy hřebíků laťových (6 kr.). Kovář Havel Kratochvíle nakládal hák k pile, předělával jej a zase znovu jináč udělal (37 kr.), svařil zděř na hřídel (4 kr.) a vyrobil 80 laťových hřebíků (10 kr.). Jonáš zřezal 180 borových a jedlových klád (po 3 kr.) a pořízeny byly tři funty loje a půl mázu oleje (29 kr.). Obecní výnos činil 24 zl. 18 kr. 3 d. (příjem nájemného 40 zl., vydání 15 zl. 41 kr. 3 d.).

1702: V únoru bylo pořízeno půl kopy laťových hřebíků na vodní kolečko od pily (6 kr.), které mlynář vzápětí zhotovil (1 zl. 10 kr.), a udělal i nový korčak (12 kr.). Obec odečetla Jonášovi z nájmu „co on robotířům dal, kteří jemu pomáhali při těch nových strojích a podlaze udělaný ve mlejně“ 24 kr. V lednu 1703 byla koupena od kováře Ondřeje Procházky Hlínského nová pila k řezání prken (6 zl. 20 kr.). Pořízen byl i nový pilník (30 kr.). Mlynář zřezal 180 klád. K namaštění pily bylo koupeno 3 1/2 libry loje (21 kr.). Obecní výnos činil 21 zl. 57 kr. (příjem pronájemného 40 zl. a „ještě k těm strojům novým a podlaze, který on k tomu platu darmo dělal a jinší mlynáři od nich 14 zl. peněz jmíti žádali“, výdaje 18 zl. 3 kr.).

1704: Tomášovi Jonáš zřezal 167 klád (8 zl. 21 kr.), loj k maštění pily stál 30 kr., spravování a broušení pily k řezání prken 15 kr. Výnos města dosáhl 30 zl. 54 kr. (příjem nájmu 40 zl., výdaje 9 zl. 6 kr.).

1705: V průběhu roku Tomáš Jonáš zemřel a mlýn poté spravovala vdova. Pořízen byl spodní mlynářský kámen od mlynáře pod Příbramí (3 zl. 30 kr.). Kovář nakládal čep a svařil obruč  (19 kr.). Zřezáno bylo 150 klád, na jejichž noční řezání v květnu bylo vydáno na svíčky 6 kr. Šest nádeníkům na podzim prohazovalo struhy (13 kr. 2 d.). Výnos města ze mlýna činil 31 zl. 21 kr. 4 d. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje 8 zl. 38 kr. 2 d.).

Za mlynáře nájemníka jménem Šimon Spružina:

1706: Vdova po Tomáši Jonášovi platila nájem do 24. dubna (10 zl.), načež se novým nájemníkem stal Šimon Spružina (30 zl.). V únoru byla pořízena nová pila k řezání prken (5 zl. 30 kr.). Sklenářovi bylo za lucernu do mlýna vyplaceno 10 kr., svíčky k řezání klád v noci stály 7 kr. V květnu robotíři prohazovali radostínské struhy (9 kr. 3 d.). V červnu byl od křižínkovského Žida Eliáše pořízeno 9 3/4 funty železa na čepy a jinší potřeby do mlýna (39 kr.). Mezi 13. červnem a 3. srpnem tesař Vít a Šimon Spružina vyroubili světnici a položili strop nad světnicí, též žleby (8 zl.). Jan Mrázek udělal a vypálil tisíc cihel na komín (3 zl.) a ustavil kamna a co zapotřebí bylo i za kamnovec a komínek (3 zl. 24 kr.). V srpnu zedníci vystavěli komín (11 zl. 33 kr.), přičemž hlínu kopal a jim podával šenkýř z Koněšína Mikuláš (45 kr.). Pořízeno bylo tisíc šindele (1 zl. 3 kr.) a tisíc šindelního hřebíku (48 kr.), půl kopy laťových hřebíků (6 kr.). Mlynář s tchánem vymazali světnici a strop (3 zl.), zdejší sklenář dodal tři nová okna (57 kr.). V říjnu Spružina vyroubil stav mezi mlýny, přičemž mu pomáhali Vojta Zlomek, Šimon Kousal a Tesárek (1 zl. 36 kr.) a obecní poddaní ten stav zaváželi. Mlynář v tomto roce zřezal 180 klád (kopa po 3 zl.). Obec tentokrát doplatila na mlýn 9 zl. 35 kr. 3 d. (příjem nájmu 40 zl., výdaje 49 zl. 35 kr. 3 d.).

V obecní korespondenci se dochovala nájemní smlouva mezi městem a Šimonem Spružinem (sig. C 23, č. 2096):

            Cedule s Šimonem Spružinou mlynářem dolním na pronájem mlejna Hubkovskýho na rok 1707 pořád zběhlý.

            Léta Páně 1706. od dne 25. novembris až zase do dne 25. dito, jenž bude den svaté panny Kateřiny mučedlnice, 1707. roku pořád zběhlého. Mezi námi, Jeho Vysoce hraběcí Milosti rychtářem, primátorem, purkmistrem a radou na místě celý poctivý obce města Veliký Byteše z strany jedný a Šimonem Spružinou mlynářem dolním z strany druhý, stala se smlouva dokonalá a to taková, že sme my jemu mlejn slove Hubkovský k obci poctivý vlastně patřící na celý rok pořád zběhlý z platu čtyřidceti rejnských peněz hotových projednali, na kteroužto summu ihned při začátku čtvrt léta deset rejnských a tak vždycky při začátku čtvrt léta po desíti rejnských až do vyjití summy nadepsaný anticipando platiti povinen bude. Nápodobně k témuž platu peněžitému jednu míru mouky režný pro žence odvísti má, půl druhé kopy klády bez platu zřezati, item jednu kopu odkorků k obecní potřebě jakýkoliv též bez platu vydati připověděl. Od ostatku klády buďto na platě od každý klády zřezaný po 3 kr. jemu se poráží, anebo hotovými penězi zaplatí klády, však zřezaný v celosti, aby s odkorky dolů od pily zhazoval tak, aby se při rovnání, co z každý klády prken bude, věděti mohlo.

            Předně má ctně, chvalitebně a Pána Boha bojně živ býti, s manželkou a s dítkami neb čeládkou všelikých hříchův a oplzlých řečí se varovati, jich nedopouštěti, chrámu Páně a služeb božích, též kázání pilen býti, zpovědi svaté nezanedbávati, na oheň bedlivý pozor a zřetedlně oko míti tak, aby se poctivý obci, buďto skrz jeho samého, anebo lidí, neopatrností jeho žádná škoda se nestala, kteroužto by on beze vší vejmluvy a odporu vynahrazditi povinen byl, ve mlejně zbytečných, neužitečných lidí a povalečův dokonce netrpěl a nepřechovával, dobytkem svým jakýmkoliv způsobem žádnému škody nečinil.

            Za druhé. Jak domácím, tak přespolním lidem bude povinen dobrých slov podávati a na ně nebroukati, též dřívějíc domácím než-li přespolním semleti, ano i všem náležitě mletí a mouky, šrotu i kroup co sluší odvozovati tak, aby žádný dokonce příčiny nějaký na něho žalovati neměl. Slady k obecním várkám bez platu mleti má. Tím podobně jak při mlejně, tak taky při stúpách, ano i při pily co zapotřebí bude od starého i nového v malým svou vlastní rukou udělati a přiopraviti [má]. Co by pak koliv velký kusy nového dělal, když náležitě proukáže, vedle mírnosti buďto na platě jemu se porazí, anebo hotovými penězi zaplatí. Co se dotejče břetena spodní konec, kepřice a voškrdy, to všechno svým nákladem bude povinen sobě dáti spraviti. A in summa náležitým a dobrým hospodářem aby byl, odkudž by pochvaly dobré dosáhnouti mohl, nebo dobrý skutek a práce chválí mistra svého. Nadto vejše cožkoliv jak ve mlejně, tak taky při stúpách, též při pily obecního vedle inventáře jest a k sobě přijal, zase budoucně bez zmaření, když toho zapotřebí bude, odvísti povinen jest. Aktum v domě radním nadepsaného města Veliký Byteše, léta a dnův ut supra.

(pečeť) Hraběcí rychtář, primátor, purkmistr a rada města Veliký Byteše.

Nato odvedeno:

Anno 1707. dne 10. februarii za purkmistra pana Jiříka Vrzala hotových 4 zl., item od dvouch kop zřezaného klády obecního, po 3 kr. od klády každý, poraženo 6 zl.

Dne 28. aprilis a dne 6. maii za purkmistra pana Františka Trusky odvedl druhý termín 10 zl.

Dne 16. julius za purkmistra pana Andreas Staňka třetí termín 10 zl.

Dne 6. novembris za purkmistra pana Jiříka Kočenta odvedl hotových 10 zl.

Id est 40 zl. Rest 0.

Inventář všelikých věcí k obci patřících v dolním mlejně se vynacházejících:

Ve světnici: okna na volovy nový 3, kamna bílý nový 1, dveře 2, panty železný 4, háky železný 4, lavice 3.

V síni: dveře s brankou bez pantu 1, stůl 1, branka u mlejnce s škoblou 1, dveře do mlejnce bez pantu 1, pro mouku truhly 2.

Při mlejně: kameny 2, obruče železný 2, koš 1, lub vůkol kamena 1, břeteno 1, kepřice 1, v řídeli čepy 2, v řídeli zděři 4, kruhový zděře 5, hrdýlko 1, při pytlování zděře 2, moučnice při mlejně 1, dveře na zanášce s panty 1, s hákem 1, mejtník 1, sochor železný 1, truhla pod moučnici 1, stúpa 1, pemeřice a voškrd 2.

Na sejpce první: dveře 1, panty železný 2, háky 2, závorka dřevěná 1, škoblíčky železný 2, háky železný malý 2, měřice se dvoumi zdířky 1.

Na sejpce druhý: dveře 1, panty železný 2, háky železný 1.

Při pily: pila na prkna 1, střemeny železný 2, kramly 2, kremlice 1, zubíř 1, podávky 2, v kolečku železný řídelík 1, kliky železný 2, na malým řídeli zděře 4, čepy 2, měch dřevěný 1, vokenice 1, při vokenici panty 2, řetěz 1, na dolním řídeli zděře 4, čep 1, lucerna sklenná 1.

1707: V březnu bylo vydáno za svíčky, by mlynář v noci řezal, 4 kr. Pořízeno bylo 10 1/2 libry železa k nakládání šíje i na jinší potřeby při mlejně (po 4 kr. činí 42 kr.). Šimon Spružina zřezal v předcházejícím roce131 jedlových a borových klád (po 3 kr.) a v roce tomto 150 jedlových a borových klád (po 3 kr.), zhotovil novou moučnici (1 zl.), vydal dva kapouny pro městského advokáta (20 kr.), pořídil deset liber loje k maštění pily (po 6 kr., tj. 1 zl.). Výnos města ze mlýna činil 22 zl. 42 kr. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje 17 zl. 18 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Jakub Jeřábek (můj předek, který poté odešel na mlýn do Osové Bítýšky ve vlastnictví tamní vrchnosti):

1708: Po dvou kvartálech si Šimon Spružina s Jakubem Jeřábkem vyměnili obecní mlýny (Prostřední a Dolní). A tak Spružina do sv. Jiří zaplatil pronájem 20 zl. tímto způsobem: zřezal 131 klád (po 3 kr., tj. 6 zl. 33kr.), zhotovil novou moučnici (1 zl.), pořídil 10 liber loje k pile (1 zl.), odvedl dva kapouny do Brna (městskému advokátovi) za 20 kr.; za první kvartál tak doplatil 1 zl. 7 kr. a za druhý plnou částku 10 zl. Jeřábek pak za dva kvartály (1. purkmistru Václavu Konečnému, 2. purkmistru Bernardu Kosteleckému) zaplatil plnou částku celkem 20 zl.

1709: První (7. ledna) a druhý (22. dubna) kvartál pronájemného zaplatil Jakub Jeřábek po očekávaných deseti zlatých. V polovině července obec přijala od dolního mlynáře zaplaceno za čtyři borovice (po 18 kr., tj. 1 zl. 12 kr.). Za třetí kvartál (8. srpna) dolní mlynář vyplatil pronájmu 7 zl. Na čtvrtý kvartál (9. listopadu) pak jakýsi Vořil na místě předešlého dolního mlynáře vyplatil 2 zl. 42 kr. a zároveň obec dostala ještě „od starý mlynářky dolní“ 1 zl. 18 kr. Výdaje na mlýn byly malé, když jen v březnu byly pořízeny 3 libry železa na kraml (12 kr.) a v dubnu svíčky k řezání (3 kr.). A tak výnos obce z mlýna byl patrně 31 zl. 57 kr. (příjem 32 zl. 12 kr., výdaje 15 kr.).

1710: Obec přijala 8. února od Tomáše Kalupy na dolní mlýn interim 10 zl. Nejmenovaný dolní mlynář (asi Matěj Táborský) pak 25. května vyplatil platu 8 zl. 45 kr. a 9. srpna na 2. kvartál 8 zl. 45 kr. (celkem za rok 1710: „od dvouch mlynářů vynachází se za příjem položeného platu s těmi 8 zl., který pan Jan Suchánek na svou porážku za sebou zanechal, 118 zl. 53 kr.“). Na mlýn obec vydala v březnu na olej 3 kr.; v květnu za dva funty železa na čep 8 kr., za oves mlynář získal od obce 8 zl. 45 kr. V červenci proběhly opravy mlýna, kdy zedník dostal vyplaceno 1 zl. a za spravování zdi ještě 5 zl., tři robotíři na chléb 3 kr. Náklady obce tak činily patrně 14 zl. 59 kr. V listopadu však shořela pila.

Za mlynáře nájemníka jménem Lukáš Hejduk:

1711: Matěj Táborský zaplatil nájemné za období od 13. října do 25. listopadu 1710 4 zl. 30 kr., od 25. listopadu do 24. května („mimo poraženéch od všelikého díla při tomž mlejně 12 zl.“) 5 zl. 30 kr. Následně od 29. května 1711 zde byl v nájmu Lukáše Hejduk, který zaplatil 20 zl. V tomto roce probíhala oprava pily: „od vystavění pile, jenž skrz oheň a neopatrnost ten čas v nájmu bílého mlynáře Matěje Táborskýho Anno 1710 in mense 11. [tj. listopadu] k zkáze přišla, Beránkovi mlynářovi dáno 15 zl. 12 kr.“ Další položky na pilu byly: svíčky k též pile znova vystavění by mlynář nočním časem řezati prkna mohl (19 kr. 2 d.), kovář Jan Pokorný spravil kliku k pile (18 kr.), dodal laťové hřebíky na pilu (3 kr.), zděř do kamene (13 kr.), nakládal čep do hřídele (30 kr.), dodal dvě zděře do troub (12 kr.) a za všeliké dílo u mlýna dostal ještě 1 zl. Pomahači při pile dostali na chléb (10 kr.), pořízeny byly 4 libry loje na mazání pily (28 kr.), dále nádeníci spravovali příkopy v Radostínech jenž tudy voda na mlejn teče (12 kr.). Na pobíjení pily a mlýna bylo pořízeno 5800 šindele (6 zl. 9 kr.). Obec koupila i plech na novou pilu až posavad v rathouse zůstávající (4 zl. 15 kr.) a 2000 šindelních hřebíků na pilu (1 zl. 42 kr.), dalších 500 takovéch hřebíků (25 kr.), též mandel laťovéch (3 kr.), kámen spodek (4 zl.), 1000 šindelních hřebíků (51 kr.), 1 1/2 libry loje k pile mazání (9 kr.). Mlynář vybil 3000 šindele (1 zl. 24 kr.). Obec doplatila na mlýn 8 zl. 35 kr. 2 d. (příjem pronájmu 30 zl., výdaje 38 zl. 35 kr. 2 d.).

1712: Pořízeny byly svíčky by nočního času mlynář řezati mohl (5 kr.), kovář spravoval pilu  (5 kr.), pořízena byla závlačka k pile (2 kr.), od Jana Valy z Jestřabí dub na hřídel (39 kr.), od lánického kováře zděř do kamene (21 kr.). Hejduk zřezal 210 klád (po 4 kr.) a za všeliké dílo mu bylo z nájmu sraženo ještě 16 zl. Výnos města ze mlýna činil 22 zl. 48 kr. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje 17 zl. 12 kr.).

1713: Pořízeny byly opět svíčky k pile by nočního času prkna řezat mohl (10 kr.), kámen běhoun (11 zl. 3 kr.), kepřice v železných hamrech (1 zl. 46 kr.) a kovář ji spravoval (15 kr.), železo na obruč na tenž běhoun (2 kr.); kovář udělal ještě novou pánvici i se spodním koncem (54 kr.). Hejduk zřezal 105 klád (po 4 kr., tj. 7 zl.). Výnos města činil patrně 18 zl. 26 kr. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje patrně 21 zl. 34 kr.).

1715: Pořízen byl kámen běhoun (5 zl.), spravovány dvě hřídele (36 kr.), koupena pila (2 zl.), kovář svařoval čep (30 kr.) a spravoval kepřici (30 kr.). Město mělo výnos ze mlýna 31 zl. 24 kr. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje 8 zl. 36 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Václav Huk:

1716: Pořízeny byly svíčky k pile (7 kr. 3 d.), olej k mazání pily (4 kr.), od mlynáře na Královce výstrojní pila (9 zl.), nádeníci otesali dříví k pile (6 kr.) a spravovali struhy (1 zl. 30 kr.), kovář spravoval dvě kramle (6 kr.), Huk zřezal 189 klád (9 zl.). Výnos obce ze mlýna byl patrně 27 zl. 36 kr. 3 d. (příjem 47 zl. 30 kr., výdaje patrně 19 zl. 53 kr. 3 d.).

1717: Byla doplacena pila výstrojní mlynářům (17 zl.), v Novém Městě na Moravě pořízeno železo k pile a tamnější hamerník udělal čep k pile a pořízena tam byla i klika k pile, loj k mazání tý nový pile (12 kr.), lucerna  (12 kr.), svíčky by nočního času mlynář řezati mohl (18 kr.), hrnčíř spravoval kamna ve mlejně (48 kr.), dále „od boření klenutí, poněvadž by bylo spadlo v tomž mlejně“ 9 sáhů (po 12 kr., tj. 1 zl. 48 kr.) a nádeníkovi při tomž boření 1 zl. 30 kr.). Huk zřezal 180 klád (po 3 kr., tj. 9 zl.). Výnos obce ze mlýna byl 13 zl. 48 kr. (příjem pronájmu 50 zl., výdaje 36 zl. 12 kr.).

1718: Pořízen byl plech na pilu k řezání klády (4 zl. 45 kr.), loj k mazání k pile (10 kr.), lojový svíčky by mlynář v noci řezati mohl (16 kr.), kámen běhoun (11 zl.). Huk zřezal 240 klád (12 zl.). Město mělo výnos 18 zl. 49 kr. (příjem 47 zl. „dle špancedule na 1 kvartál 12 zl. 30 kr., dle nový špancedule na 3 kvartále a 11 zl. 30 kr.“, výdaje 28 zl. 11 kr.).

1719: Obec zaplatila pilník k broušení pily (33 kr.) a loj k mazání pily (18 kr. 2 d.). Obecní výnos ze mlýna činil 48 zl. 8 kr. 4 d. (příjem od Huka „dle starý špancedule na 1 kvartál 11 zl. 30 kr., dle nový špancedule na tři kvartále a 12 zl. 30 kr.“ celkem 49 zl., výdaje 51 kr. 2 d.).

Za mlynáře nájemníka jménem Jiřík Pokorný:

1721: Výdaje v tomto roce byly opět provozního charakteru. Pořízeno bylo 34 liber železa (po 4 kr., tj. 2 zl. 15 kr.), svíčky k pile by v noci mlynář řezati mohl (15 kr.), loj k mazání pile (39 kr.). Nádeníci prázdnili a pucovali struhy vodní (40 kr.) a navalovali klády a rovnali prkna (14 kr.). Výnos města činil 53 zl. 27 kr. (příjem „ze mléna od Jiříka Pokornýho jeden každý kvartál 15 zl., po anticipirovanéch 2 zl. 30 kr. do hlavního počtu 1720 roku“ 57 zl. 30 kr.; výdaje 4 zl. 3 kr.).

Za mlynáře nájemníka jménem Martin Habřina:

1722: Martin Habřina zaplatil nájemné na dva kavartály, počínaje 9. květnem 1722. Nejprve bylo pořízeno 1/2 libry loje k mazání pily (3 kr.), nádeníce dále spravovali struhy (15 kr.). Dva arestanti (Václav Táborský a Hons Klistlinojr (?)) zapobíjeli střechu a udělali všeliké dílo při pile, a přibyslavský zedník vystavěl zeď ve mlejně (11 zl. 25 kr.). Dále byl vymítán komín ve mlejně (20 kr.). Výnos města ze mlýna činil patrně 7 zl. 57 kr. (příjem nájemného 20 zl., výdaje 12 zl. 3 kr.).

Inventář na Dolní mlejn obecní. Ve světnici: kamna bílý, v nich hliněný kamnovec, u kuchyně dvírka, okna sklenný, v nich 48 koleček, dveře u světnice, na nich panty železný 2, u komory nad klenotím na dveřech novéch panty 2, u dveří nad mlenicí řetízek i s petlicí 1, pant 1, tam mřížka železná křížová v okně 1, dveře nový, panty 2, háky 2; Ve mlejně: kámen a běhon 2, na běhoně zdeře 2, lub schází, v řídeli čepy 2, na řídeli zdeře 3, čtvrtá má se dělat, pavice dobrá 1, vřeteno hlavní 1, kepřice dobrá 1, na kruhách zdeře vzaly se na rathaus, na pytlíkování zdeře 3, čtvrtá má se dát dělat, čepky v řídeli 2, pemeřice vzata na rathaus, voškrd schází 1, sochor železný 1, moučnice 1, hák železný v ní 1, truhly ve mlenici 2; Při pile: výstrojní pila, klika s čepem 1, zdeři na pastorku 6, čep u pastorka 1, na tehlíku zdeři 2, v ramor hák 1, střemene 2, závlačky 2, pila plech nová 1, na malým řídeli zdeře 3, čtvrtá dřevěná, čepy 2, na vorlíku zubíř 1, zdeř 1, vřeteno 1, podávky 2, vezhlavy pytlice 1, jedna schází, sklopce hák 1, pytlice 1, kramle 2, kremlice 1, pilník 1, podávky na řídeli, zdeře 2, čepky 2

Za mlynáře nájemníka jménem Šimon Netroufal:

1723: Za první kvartál zaplatil ještě Martin Habřina. Pak jej 9. února 1723 vystřídal Šimon Netroufal. Tomu byl nájem snížen z 10 zl. za kvartál na 9 zl. V tomto roce dostal krevlický mlynář „za všeliké mlynářské nábytky do mlejnice“ 36 kr. Následně „při odvádění téhož mlejna Šimonovi Netroufalovi nájemníkovi na trunk 4 kr. a „od prohlížení díla v pile mlynářovi pod Královkou dihereci 35 kr., témuž na trunk 6 kr.“ Kovář Havel Kratochvíle udělal panty, hřebíky a háky ke sklopci koryta jenž na pili voda jde (15 kr.), zedník z Přibyslavic zdil lednici (1 zl. 48 kr.), ; kovář Tobiáš Pokorný udělal všeliké kovářské dílo a dodal železo (4 zl. 37 kr. 2 d.), Netroufalovi bylo z nájmu odečteno za všeliké dílo při pile dle jeho atestaci 2 zl. 44 kr. Pořízen byl pilník k broušení pile (24 kr.), 5 liber loje k namazání pile (25 kr.), 3 1/2 libry lojovéch svíček k pile by v noci řezati mohl (35 kr.). Nádeník prosekával a prázdnil lednici (6 kr.). Bývalý nájemník Habřina dělal nový vůz s lávkami a pastorka na pilu (3 zl.), nový rám na tenž vůz a loutek (2 zl.), nová futra do dveří a od novéch dveří komory (45 kr.), tři trámy pod hřídely a od remlíku (1 zl.), táhl nové trámy na komoru a pokládal podlahu při též komoře (1 zl.) a vybil 1000 šindele nad světnici (24 kr.). Výnos města ze mlýna byl 18 zl. 35 kr. 4 d. (příjem pronájmu 39 zl., výdaje 20 zl. 24 kr. 2 d.).

1724: Netroufal pořídil kámen mlejnský (9 zl.), zřezal 180 obecních klád (po 3 zl., tj. 9 zl.). Pořízena byla nová pánvice (48 kr.), loj k mazání pile a svíčky by v noci řezat mohl (30 kr.). Nádeníci pucovali struhy (15 kr.). Kovář Tobiáš Pokorný dostal „od všelikého kovářských díla při těch dvouch obecních mlejnech, též za železo“ 7 zl. Výnos obce na mlýně byl přibližně 11 zl. (příjem pronájmu 36 zl., výdaje asi 25zl.).

1725: Pořízena byla nová pila plech (5 zl.), loj k mazání pile (1 zl.). Nádeníci prázdnili a pucovali struhy (na chléb 6 kr.). Koupeny byly čtyry nárožníky (8 kr.) a spravována hřídel a čep (12 kr.). Obecní výnos ze mlýna činil 29 zl. 34 kr. (příjem pronájmu 36 zl., výdaje patrně 6 zl. 26 kr.).

1726: V tomto roce bylo zavěšováno vodní kolo (9 kr.), do kterého kovář dodal 180 hřebíků (45 kr.). Pořízeno bylo doubí ke všeliké potřebě (45 kr.), dub na pastorek (48 kr.) který zhotovil Netroufal (45 kr.). Koupen byl ještě čelník k pile (4 zl.), loj a svíčky k pili (36 kr.), nádeníci prázdnili struhy (28 kr. 2 d.), zedník Hons Kaskavy (?) podezdíval pilu a spravoval zdi ve mlejně (2 zl.) a odměnu přitom dostali i nádeníci (38 kr.). Netroufal zřezal v předešlém roce 240 klád (12 zl.) a v tomto 120 klád (2 zl. 42 kr.). Obec měla výnos na mlýně asi 10 zl. (příjem pronájmu 36 zl., výdaje asi 26zl.).

1727: Netroufalovi bylo od druhého kvartálu zvýšeno nájemné z 9 zl. na 10 zl. za kvartál. Od Chmelíčka z Náměště byl pořízen svršek kamen mlejnský 1726 vzatý (7 zl.) a vykroužen (2 zl.). Za nové vodní kolo Netroufal dostal 3 zl.. Pořízen byl plech neb nová pila na řezání prken z Velehradu („z Grossburku“) (4 zl. 51 kr.), nový pilník (20 kr.), kovář Tobiáš Pokorný dodal železo a všeliké kovářské dílo (3 zl. 42 kr.), při pili (5 zl. 25 kr.). Netroufal udělal palečné kolo nové 1727 (2 zl. 15 kr.), pořízena byla hřídel (1 zl. 45 kr.), nový truhlík moučný (45 kr.), nový koš s korčakem (45 kr.), nová nádrž i se žlábkem (1 zl.), vřeteno (12 kr.), loj k mazání pile a svíčky by v noci řezati mohl (37 kr.). Nádeníci spravovali a pucovali struhy (17 kr.). Netroufal zřezal v předešlém roce ještě 120 klád (po 3 kr. „dle vydanéch z předešlého peněžitého počtu 2 zl.42 kr. Doplaceno 3 zl. 18 kr.). Obecní výnos ze mlýny byl 1 zl. 48 kr. (příjem pronájmu 39 zl., výdaje 37 zl. 12 kr.).

1728: Pořízeno bylo 15 liber železa na spravování čepu (59 kr. 1 d.), 12 liber železa na spravování vřetena (45 kr.), 3 kroužky k pile (11 kr.), 3 škoblíčky (11 kr.), pantíčky ke sklopci na pilu (4 kr.). Spravovány byly dvě zděře (10 zl. 2 d.), koupeny 2 škoblíky a 2 závlačky (10 kr.). Pořízeno bylo ještě železo do kamen (a od správy téhož 20 kr.) a ty kamna byla postavena též základný (2 zl. 34 kr.). Za loj a svíčky ku pili bylo vydáno 29 kr. Netroufalovi pak „dubový dříví koupené 1727 roku za svý peníze pro všelikou potřebu při mlejně poraženo na kvartálech neb vynahraženo 4 zl.“ a zřezal 166 klád 1727 (po 3 kr., tj. 8 zl. 18 kr.). Obecní výnos činil 21 zl. 49 kr. 3 d. (příjem pronájmu 40 zl., výdaje 18 zl. 10 kr. 3 d.).

1729: Netroufal pokládal prostřední a vrchní podlahu ve mlejně 1728 roku (poraženo na kvartál dle smlouvy 4 zl.), v předešlém roce též zřezal 114 klád (po 3 kr., tj. 5 zl. 42 kr.). Tesaři táhli nad mlejnem trám podzednici a žleb (pobíjeli střechu?) (7 zl. 36 kr., při smlouvě na trunk a kus chleba 38 kr.), k tomu bylo ještě pořízeno 5000 šindelních hřebíků (3 zl. 45 kr.), 1 1/2 kopy laťových hřebíků (15 kr.) a vybito bylo 3500 šindele (1 zl. 24 kr.). Zedník spravoval komín v šalandě (42 kr.) a nádeníci dostali 6 kr. Nádeníci též prázdnili a spravovali struhy (1 zl. 51 kr. 2 d.). Netroufal zřezal v tomto roce 156 klád (po 3 kr., tj. 7 zl. 48 kr.), pořízeny byly 4 libry loje k mazání pile (24 kr.), 2 libry svíček by v noci řezati mohl (18 kr.), nový pilník (30 kr.), 2 1/2 libry železa k potřebě u pily (9 kr. 1 d.), „od práce 7 kr.“, železo na čep a od práce 34 kr., „obecním konšelům budouce u rovnání prken na trunk 10 kr.“. Výnos obce ze mlýna činil 3 zl. 46 kr. 3 d. (příjem „dle kontraktu ročního nájmu 40 zl.“, výdaje 36 zl. 13 kr. 3 d.).

1730: Od tohoto roku není známo jméno mlynáře nájemníka. Vydáno bylo za loj, svíčky a na všeliké jiné práci při temž mlejně 1 zl. 16 kr., za zřezání 120 klád 6 zl. 30 kr., zedník spravoval zeď u pily (30 kr.), Jiřík Pokorný dělal řidlo velké k tejž pile (2 zl. 15 kr.) a tamtéž i jedno malé (1 zl. 24 kr.). Výnos města dosáhl 43 zl. 15 kr. (příjem dle kontraktu 54 zl. 50 kr., výdaje 11 zl. 35 kr.).

1735 (rok již není počítán od sv. Kateřiny do sv. Kateřiny 25.11., ale od 1.1. do 31.12.): Výdaje byly za světlo (52 kr. 3 d.) a za zřezání 153 klád (7 zl. 39 kr.). Výnos města byl patrně 43 zl. 28 kr. 3 d. (příjem pronájmu 52 zl., výdaje 8 zl. 31 kr. 3 d.).

1736: Výnos města byl zřejmě 49 zl. 9 kr. (příjem 52 zl., výdaje dvě položky 2 zl. 51 kr.).

1737: Bylo vyplaceno: tesaři 26 zl. 41 kr., za 15000 šindele 11 zl. 15 kr., za 14000 laťových hřebíků 2 zl. 43 kr. 2 d., zedníkovi Janu Zelinkovi od reparirování staré zdi 27 kr. Výnos města ze mlýna činil 7 zl. 23 kr. 4 d. (příjem 52 zl., výdaje 44 zl. 36 kr. 2 d.).

Za mlynáře nájemníka jménem František Braun:

1738: Nájemníkem byl František Braun (Franz Praun). V tomto roce Jan Zelinka opravoval zeď (3 zl. 10 kr.) s pomocníkem (37 kr.), čištěny byly komíny (1 zl. 30 kr.). Výnos města byl asi 47 zl. (příjem pronájmu 52 zl., výdaje asi 5 zl.).

1739: Bylo zřezáno 180 klád (9 zl.), čištěny struhy (1 zl. 20 kr.), koupeno jakési kolo (1 zl. 12 kr.). Výnos města byl asi 40 zl. (příjem pronájmu 52 zl., výdaje asi 12 zl.).

1743: Pořízeno bylo k pile obecní 4 funty loje a 1 libra svíček (48 kr.) a 300 laťových hřebíků (10 kr.). Čtyři chlapi dělali struhy (za 3 dny po 10 kr. na trunk piva dáno 2 zl. 36 kr.). Do lednice bylo pořízeno 1 1/2 kopy laťových hřebíků (18 kr.) a zedník tu lednici spravoval (30 kr.). Obecní výnos ze mlýna činil 43 zl. 2 kr. (příjem pronájmu 52 zl., výdaje 8 zl. 58 kr.).

1744: Mlynářovi bylo zaplaceno za zřezání klád na prkna za 1743. rok (5 zl. 24 kr.). Koupen byl pilník k pile (36 kr.), přepuštěný loj k pile (20 kr.), jeden funt svíček (12 kr.), ještě jeden funt loje (16 kr.). Mlynáři udělal kolo vodní k pile (5 zl.), za broušení pily prkenné dáno 6 kr. Výnos města činil 40 zl. 6 kr. (příjem pronájmu 52 zl., výdaje 11 zl. 54 kr.).

1747: Po koupi mlýna (do dědičného vlastnictví) včetně rybníčku Demáčku a 6 1/4 mír výsevku rolí roku 1747 za 150 zlatých měl František Braun tyto povinnosti vůči městu:

- platit městu čtvrtletně 15 zlatých (ročně 60 zl.) mlýnského nájmu

- odvádět zadarmo míru chlebové mouky pro obecní žence

- přednostně řezat 240 obecních klád za úplatu 3 krejcary za kládu, ovšem při řezání klád již mu obec nebude proplácet loj a kováře, ale naproti tomu dostane každý rok tři kmeny; na vystavění mlýna dostal zdarma dříví z obecních lesů (dle zvyklosti od založení města) a šindel za úplatu

- mlít obecní slad v případě že by v jiných mlýnech nebyl dostatek vody

- obec si ponechala právo lovu ryb na pozemcích náležejících ke mlýnu

Výtah z gruntovních knih města Velké Bíteše:[3]

            Roku 1747 „k vědomosti s tímto jednomu každýmu vzlášť, kdež by toho potřeba vyhledávala, kterak dnes nížej postavenýho datum učiněna a stala se jest dobrovolně prodajní smlouva mezi námi primátorem, purkmistrem a radou města Veliké Byteše u přítomnosti pánův starších a poctivé obce zdejší z jedné, strany pak druhé mezi panem Františkem Praunem, a to za příčinou zdet Dolního od starodávna pak Hubkovskýho tak jmenovanýho obecního mlejna následujícím způsobem taková. Že totiž my, nadjmenovaný ouřad z ohledu tak nyní těžkýho velmi času a nemajíce prostředkův obecních žádných, kterak by takový mlejn, jsouc do gruntu tenkráte vyhořený, zas vystaven bejt mohl, tehdy po bedlivém rozvážení, jak všelikých zrestirovat majících břemen, tak i nemalýho k vystavení tohož nákladu a budoucích jiných vždy neustále k vytrpění připadajících reparací, jednosvorně jsme se snesli a konečně na tom pozůstali, aby takový mlejn jednomu poctivýmu muži mistru řemesla mlynářskýho na jistý způsob (jak povědomo jest a již víc podobného zdet v zemi a jinde se stalo) raděj prodán, a tak dálej za dědičné vlastní zanechání byl. A poněvadž onen předjmenovaný František Praun jakožto spoluměštěnín zdejší s uctivou žádostí mezi jinýma kompetentami taky se jest přihlásil, protož tehdy s ním kontraktirováno a jednou za vždycky zavřeno jest jak následuje. A to předně za takový pohořelý místo a nevystavený mlejn una cum appertinentis aby on do důchodu obecního města zdejšího v sumě jedno sto a padesáte rejnských říšských, každý po 60 krejcařích počítajíce, složiti povinen byl.“

Braun měl odvádět obci, příštím rokem počínaje, „každoročně nájmu mlejnskýho…a to vždy každý rok nezměnitedlně po šedesáte zlatých rejnských, kvartálně pak po 15 zlatých (bez všelikého odkladu aneb upomínání hotově a časně odváděti povinen bejt má a bude).“ A také „jak starobývalo, pro žence obecní zdejší jednu míru režné aneb chlebové mouky každoročně vždy darmo a bez platu na chléb in natura odevzdávati a k tomu čtyry kopy klády pro obecní zdejší potřebu časně na prkna bez odkladův a před jinými též každoročně zřezati, z těch počet náležitý učiniti, ano i z odkorkův práv bejti on jmá…Pokudž by ale tak mnoho klády se vždy přivézti nemohlo, ano i třebas se přivezlo, on pak by k tomu dostatečně vody buďto neměl aneb sobě takovou (jak se vědomě stává) od jinud z cizích panských rybníkův kupovati musil, z ohledu tehdy toho, aby on taky živ bejt a obstáti mohl, se prostředkovati a pozorovati jmá, aby jen toliko, co by možné bylo a těch obecní klády se k pile přivézti mohlo, to a tak mnoho zřezati, odkorkův pak dle uznalosti a klády tlustosti po 4 kusův zvětší, zmenší pak po 2 kusech odevzdávati.“ Přitom za řezání prken se má mlynářovi vyplácet tři krejcary za jednu kládu. A „kdyžby tohož potřebnost bejt se vyskytla, že v druhých mlejnech zdejších by třebas slad obecní pro nedostatek vody semlíti se nemohl, tehdy on dolní mlynář, majíce dvojnásobný tok vody, povinen jest“ takový slad semlít. „A při tom lovení ryb v potoku mlejnským neb v gruntech ku mlejnu přináležejících sobě nepřivlastňovati, aniž komu jinému (poněvadž jak nynější tak i budoucí počestný ouřad to sobě sami reservirováno jmít chceme) buďto nočního času s ohněm v kaháncích aneb jiným způsobem loviti dopouštěti.“ Městský úřad tak „jemu nakloněna bejt jsme se proukázali, a tak v důležité potřebě jeho, totiž k vystavení tohož mlejna a pily všeliké kmenové dříví (dle proukázané konsignaci od mistra tesařskýho) z lesův zdejších obecních zas gratis a darmo, však bez konsekvenci aneb budoucí povinnosti) jemu tenkráte dáti a vykázati nechat jsme poručili, taky z těch sobě vyvézt mocti povolili, ano k tomu šindela obecního tak mnoho, jak zapotřeba bude (však podle platu za jeden každy tisíc 1 zlatý do důchodu obecního odvest majícího) prodajně jemu zanechati jsme přislíbili“. Dále „že nyní i napotom při zřezání obecních kládí, jak se prvej vždy od obce k tomu dávalo a platívalo, totiž kovářovi od všeliké správy, též za loj a svíčky, již se nic vícej dávati aniž co platiti bude, nýbrž mlynář nynější a budoucí držitelové mlejna tohož z vlastního to sami vystáti povinni bejt mají a budou.“ Naproti tomu městský úřad „každoročně tři kmeny dříví z lesův obecních zdejších, buďto k pile aplicirovat moct, na louč aneb drážky ku potřebě domovní dávati chceme.“ Dále ke mlýnu připadla role „na Špilbercích vedle Jakuba Bartoška ležící pod vejsevku půl třetí míry, též na druhý straně k lesu zas až po struhu a dálej k Hubkovskýmu žlíbku se vztahující roli pod 3 míry, k tomu ještě u ní nadpravené Hubkovské louky jednoho klínku roli pod 3 míry, všeho pak pod šest mír a jednu čtvrt vejsevku.“ Tyto role patří dolnímu mlynáři „bez všelikých břemen jak kontribučenských, tak i jiných povinností.“A „přitom louka pod mlejnem ležící až k tomu kamennýmu kříži a po potok se vztahující, v kterýžto louce spatřuje se jeden malý starý rybníček Demáček jmenovaný, takový podobným kupem v tomto kontraktu netoliko se zavírá, anobrž taky konduktorní strana dle oumyslu svého, buďto tenž na zástavu vody ku mlejnu na potom védsti chtít aneb jináč užívati moct bude. Jakž i z druhé strany potoku zas kousek louky Zátočky tak jmenované až po struhu a sice to v okršlku celé territoria aneb místa případnost tak, jak vždy předtím tenž mlejn a až dosavad v užívání jest bejt měl a byl a cokoliv kdy k němu patřívalo (buďto stodolu chtíti zas vystavěti aneb zahradu sobě nechat vohraditi).“ Město si zároveň ponechalo právo přednosti kupu. Dodejme, že František Braun v roce 1739 zdědil právovárečný dům na náměstí čp. 133  a prodal jej po koupi mlýna roku 1748 za 200 zlatých.

            Později roku 1770 již vdova Veruna postoupila mlýn s hospodářstvím v ceně 400 rýnských zlatých svému synovi Antonínu Braunovi. Ten se měl postarat o svého nejmladšího bratra Josefa a sestru Josefku. A také vyplatit dluhy „k záduší velkobytešskému, mohelskýmu a březnickému, které však jeho pan tchán Gothard Dobrovolný dle svadebních smluv ode dnešního dne na sebe vztahuje a vypláceti se uvolil 150 zlatých, více bude povinen hospodář svej paní mateři za její podíl státi a jí svým časem vypláceti 126 zlatých 28 krejcarů, Marianě Konečný jeho sestře 31 zlatých 42 krejcarů, Anně Šmídový 19 zlatých 42 krejcarů, Johannesovi bratrovi 31 zlatých 42 krejcarů“, dále dalším již zmíněným sourozencům Josefovi 31 zlatých 42 krejcaru a Josefce 43 zlatých 42 krejcarů, a také „Martinovi Truskovi, nyní ale po něm manželka Anna, 27 zlatých. Dne 22. 8. 1779 [?] počestnýmu ouřadu, by on takový peníze na monstranci obrátil, sedírovala.“ A tak měl Antonín svou mateř „se svou manželkou ve vážnosti míti a jí v ničemž ublížiti nepřipouštěl, jinak by se skrze zlostné zacházení neb ubližování těžkému odpovídání nejen podrobil, nýbrž taky podle velikosti příčin svého práva zbaviti mohl.“

            Roku 1806 mlynář Antonín Braun postoupil svému synovi Janu Braunovi „ten svůj k městu Velkej Biteši patřící v předměstí Janovic pod numerem 55 situirovaný tak řečený Dolní mlejn i s těma k němu patřícíma grunty zasetýma i nezasetýma…ještě pár koní, dva kusy hovězího, šest kusů černýho dobytka a polovici všeho letošního roku sklizeného obilí a sena“ v ceně 3 200 zlatých. Jan Braun měl následně vyplatit do sirotčí kasy 300 zlatých, Janu Radešínskému 100 zlatých. Josefu Reisteterovi 400 zlatých, Karlu Kalábovi 180 zlatých, Josefu Vodičkovi 100 zlatých a Leopoldu Illkovi 200 zlatých dluhů. Dále svým sestrám Aloisii provdané Kulíkové a Rosálii každé 400 zlatých. Později roku 1829 postoupil mlýn dále, a to svému synovi Jakubu Braunovi. Na mlýně tehdy vázlo 5 323 zlatých 18 krejcarů 3 denáry ve vídeňské valutě dluhů, z nichž nejvyšší částka tři tisíce zlatých náležela Františku Dvořákovi; byla to půjčka z roku 1825. Dalšími věřiteli byla obec, Vincenc Seka a Karel Remel. Později od roku 1862 vlastnili mlýn v ceně 5 707 zlatých Jakub a Antonie Braunovi. Roku 1867 jej koupili Jan a Amálie Kuchynkovi. Od nich jej brzy, roku 1869, pořídili za 3 583 zlatých Jan a Antonie Mikundovi (Mikunda). Následně roku 1872 koupili mlýn za 6 200 zlatých František a Anna Prahlovi (Prahl). Po pár letech, 18. dubna 1878, byl mlýn připsán Friedrichu Wannieckovi a Josefu Bonitasovi na polovic. Vzápětí 8. května 1878 jej vlastnil již celý Josef Bonitas. Přechodné spoluvlastnictví souviselo zřejmě s tím, že punčochář Bonitas, který bydlel ve Velké Bíteši na náměstí čp. 21, do mlýna pořídil od firmy Friedrich Wannieck pletařský stroj. Následně zde zpracovával vlnu z náměšťského panství, kterou pral a barvil. Vyráběl z ní válenky, pletené ponožky, punčochy a svetry. Toto podnikání na mlýně skončilo neopatrností děvečky, díky které mlýn roku 1910 vyhořel. Následně mlýn pořídili Knollovi.

Pokračování je možno dohledat např.:

Archiv pozemkové knihy na katastrálním úřadě (převody vlastnictví do r. 1950)

Sčítací operáty (od r. 1857 vždy po zhruba deseti letech – soupis obyvatel, dobytka a strojů) v okresním archivu.

Vodní kniha z konce 19. století v okresním archivu.

a další...