Mlynářský řád

Žádné stavení mlýna, žádné jinačení vodotoku, vpádu neb výpadu, jezu, stavidla (šlajsny), žádné výšení neb nížení cejchu nebo-liž normálního znamení (vodoměru), hlavního prahu, žlabu aneb ná-mětku; žádné vyvádění vody z řeky aneb potoka, žádné brlení aneb tarasování břehů, na tentýž způsob také žádné přetvoření obilního mlýna v nějaký jiný stroj, nemá se bez povolení a bez předběžného vyslechnutí oněch, jimž na tom záleží aneb jich škody se to týkal, před se vzíti.

Jédtan každý má právo, o vystavení nového mlýna pořádnou cestou se ucházeti; politický úřad ale má žádané povolení jen v tom pádu uděliti, když se tím prospěch lepšího posloužení lidu dosáhne, a když se to tak státi může, aby potoku aneb řece příle-žící sousedově žádné škodě vystaveni nebyli, jejich posavadnímu užívání vody žádná překážka se nečinila a již před rukama jsoucím vodním strojům na jejich oučinlivosti a síle ujma se neděla.

Nucení k mlýnu, totiž povinnost, své obilí v tom neb onom mlýně mleti dáti, nenalézá žádného místa, nýbrž každému jest svobodtno, onoho mlýna užívati, v němž on nejlépe poslouženu býti se domnívá.

Všudy mají podstatní dílové mlýnu, totiž: kola, lopatky, palce, pastorky nebo-liž triby, kamení atd., všechno mlynářské nádobí, totiž: pytlíky, pytle, řešata, škopky, kadečky atd. v dobrém-stavu před rukama býti. V mlýnech musí vesměs náležitá čistota

panovati, a mají se půda, stěny, truhly, dvéře a okna v tak dobrém stavu držeti, aby nic, ani od obilí ani od mouky, v ztrátu nepřišlo.

Pouštění vody na kola, rychlost anebo-liž křesání kamenů, přiblížení běhouna k spodnímu kamenu, širokost pytlíku a natažení odrážky jak pro pytlování, tak i čistění, má se tak zříditi, jak povaha obilí a mouky, jež z něho mleta býti má, dle stupňů své rozličné jakosti toho žádá.

Na obilním mlýně nesmí se bez obzvláštního povolení nic jiného, než rozliční druhové mouky mlíti, jakož i obilí šrotovati, nikoli ale nějaké jiné věci roztírati.

Žádiný nemá za mlynářského chasníka přijat býti, leč který se tomu řemeslu pořádně vyučil, tím méně pak řízení mlýna na své starosti míti.

Každý mléč může své vlastní obilí sám semlíti, a od mlynáře takové připravení a zostření kamenů žádati, jakého druh mouky potřebuje, který obdržeti míní. Mlynář jest při tom také bez pobídky mléčů povinen, kameny alespoň po každém znamenitějším mletí, aneb po semletí třicáté dolnorakouské míry zostřiti, v nově zostřené kameny nasypáním jediné míry otrub náležitě vyčistiti a tím prázdné místo kleští naplniti.

Každému mléči jest svobodno, při mletí svého obilí, třebas by je sám mlynář obstarával, přítomnu zůstati.

Mléčové mají se v tom pořádku, jak do mlýna přicháizejí, nechť oni málo aneb mnoho obilí mají, odbývati, načež pořádné poznamenání k nahlédnutí mléčů vedeno býti má. Každlénm musí se jeho přivezené obilí, pokudž šest měr vynáší, zvlášť mlíti, a nesmí se s obilím jiných mléčů proti jejich vůli smíchati.

Ti, kteří sami melou, mohou své obilí dle libosti pomíchané do mlýna přivésti. Nicméně nestojí jim mlynář ani za váhu ani za dobrotu mouky, nýbrž za to, že se jeho stroj v dobrém stavu vy-nac-hází, a že meloucí příčinou nějaké díry, vyprášení aneb přípravy mlýna na obilí, mouce, otrubábh aneb jiných věcech ničehož neztratí.

Filousovité a snětivé obilí, které by ostatní obilí nakaziti a zneřáditi mohlo, nemá mlynář na moučnou půdu dávati.

Se svatojánským nebo-liž matečným žitem (námelem) pomíchané obilí nesmí mlynář ani pro sebe, ani pro mléče mlíti, nýbrž musí mléče s takovým obilím, aby je od svatojanského žita vyčistil, pryč odbýti.

Každé, do mlýna dovezené obilí, jakož i z něho namletá mouka i s otrubami masí se na mísové váze zvážiti, ku kterémuž cíli každý mlynář takovou váhou i s zavážím, dle předepsání práva cimentovaným, zaopatřen býti má.

Když mlynář mletí docela na své starosti má, musí se mu dle obyčeje vyčištěné, zdtravé, svatojánským žitem aneb zadinou nepomíchané obilí odevzdati, jinak může je z mlýna pryč odbýti.

Jestliže mléč své, do mlýna přivezené obilí na více než jeden druh mouky semletí žádá, tedy má mlynář čtrnáctou libru do mlýna přivezeného obilí před jeho máčením za své měřičné, nebo-liž plat vzíti; pokudž ale mléč ze svého obilí toliko jeden druh mouky bez vzetí otrub míti chce, má mlynář na šestnácté libře k mletí přivezeného obilí se spokojiti.

Když mlynář sám mele, však ale jen sprosté oddělování čtverým aneb paterým nasypáním koná, má se s šestnáctým dílem obilí, a s jedním krejcarem výmelku z centýře spokojiti; pokudž ale pěknější oddělování mouky dělati musí, tedy má se mu výmelného platu za centýř pšenice, jestli že vyrážek mele, dva krejcary, a když obzvláště ještě krupice a pěkně obehnaný ječmen nebo-liž kroupy zhotoveny býti mají, půl třetího krejcaru a nejvýš tři krejcary zaplatiti. Žádání každého jiného platu aneb náhrady, také i za světlo a rozprášení jest zapovězeno.

Když se filousovité neb snětivé obilí mele, nemá se mlynáři tak nazvané měřičné, totiž šestnáctý díl nikoli v obilí, nýbrž v penězích podle prostřední ceny obilí posledního trhu v nejbližším trhovém místě zapraviti, poněvadž by mlynář tím obdrženým mě-řiěným své obilí nakazil a zaneřádil.

Poněvadž mletí na lodních mlýnech mnohem rychleji od ruky jde, a mouka tak čistá a dobrá, jako na pozemských mlýnech se jiemele; tedy mu měřiěné v ětyřiadvacátém dílu obilí a v polovičce vysazeného výmelného platu pozůstává.

Na čistotu v mlýnech a dobrou podstatu stavení mají obecní představení pozor dáti, a měsíčně aspoň jednou osobně dohlídnouti, a potřebné správy ihned naříditi. Dohlížení na dobrý stav vnitřních strojů mlýna a náležité pokračování při mletí samém -jest v řemeslnickém řádu předepsáno.

Každé přestoupení tohoto mlýnského řádu má se peněžitou pokutou desíti zlatých trestati, která při opačném dostižení zdivoj-násobněna, aneb dle povahy věci zvýšena, a v každé příhodě místnímu ústavu pro chudé přirěena býti má. V pádech ale, kde se dokazatelné oumyslné zkrácení mléče, však ale bez podvodu shledá, má se v prvním dostižení mimo úplnou náhradu mléči způsobem škody i cena té náhrady za pokutu složiti, dotčená pokuta při druhém dopadení zdvojnásobiti, při třetím trojnásobně zapraviti, a při čtvrtém přestoupení má mlynář své živnosti zbaven býti. Ku kterémuž konci o všech pokoutních příhodách pořádný protokol veden býti má.

Pokudž by se mléčovi následkem nepozornosti aneb neschopnosti mlynáře aneb jeho čeledi nějaké skráeení aneb škoda stala,

tedy má mlynář, když to zkrácení neb ta škoda se dokáže, k vy-nahražení takové mléčovi spůsobené přidtržán býti.

Užívá-li mlynář falešné míry aneb váhy, propadá trestnímu zákonu. Té samé viny se dopouští, když obílí aneb mouku při mletí nějak ubírá, když lepší žito špatnějším vyměňuje; když špatnější druhy, neb ječmen, oves, pohanku, vikev, k lepším druhům pšenice aneb žita přimiehuje, aneb rozličné druhy mouky, jako žemlovou mezi žitnou, neb špatnější druhy mouky db pěknějších míchá, aby určitou váhu v nějaké právem nepředepsané menšině obdržel, aneb když tu váhu pomícháním mouky jinými, lidskému zdraví ač neškodlivými látkami doplní; když konečně namletou mouku db vlhkého místa, aby větší tíže nabyla, složí.

Stalo-li by se pak takové přimíchání s pokaženým obilím aneb moukou a jinými, Udskému zdraví škodlivými látkami, tedy má takový mlynář podle trestního práva trestán býti.

Souěastníky těch přestoupení, totiž: s mlynářskými chasníky aneb jinými čeledíny, má se též dle předpisu trestního práva na-] ožiti. — Aby se žádný nevědomostí vymlouvati nemohl, má při každém přijímání učeníka, a při jeho přestoupení za mlynářského tovaryše jemu přítomný patent od staršího mlynářského pořádku aneb představeného přečten, a že se to stalo, ve vysvědčení jeho doloženo býti. Tento mlýnský řád má se též mlynářům nejméně jednou v roce přečísti.

Úřadové mají o to pečovati, aby mlýny v dobrém stavu se vynacházely, a aby mlynářové svou v přítomném mlýnském řádu předepsanou povinnost plnili.

Použitý zdroj: https://tyfoza.no-ip.com/ceskylid/html/knihy/ceskylid23/texty/0222-0443.htm